Karl Schinzel se stal svým objevem barevné fotografie vynálezcem světového formátu

Karl Schinzel se stal svým objevem barevné fotografie vynálezcem světového formátu
Vydáno dne 13. 12. 2011 (440 přečtení)

RÝMAŘOVSKÝ RODÁK: Karl Schinzel se stal svým objevem barevné fotografie vynálezcem světového formátu. Narodil se před 125 lety.

KARL SCHINZEL
* 20. 12. 1886, Edrovice – Rýmařov, okres Bruntál
+ 23. 11. 1951, Vídeň, Rakousko

Jedním z nejvýznamnějších a také nejznámějších Rýmařovských rodáků německé národnosti první poloviny minulého století byl Dr. Inženýr Karl Schinzel, pozdější objevitelská osobnost světového významu, chemik a vynálezce barevné fotografie.

Narodil se 20. prosince 1886 jako prvorozený syn hostinského Karla Schinzela (*1860) a jeho manželky Terezie (*1858 – dcera zemědělského hospodáře Františka Schinzela ze Stříbrných Hor)) v Edrovicích u Rýmařova (dnes místní část Rýmařova), v místním hostinci č. p. 52 (nyní se jmenuje - U hrozna). Měl tři sourozence – sestra Helena zemřela už jako dítě, bratr Adolf se zabil také v dětství pádem ze stromu, a tak malý Karl dětství prožil jen se sestrou Hermínou.

Přestěhování do Opavy, první krůčky v oboru chemie

Otcova hostinská živnost tehdy na malé vsi nijak nevynášela a tak se rodina roku 1896 přestěhovala do nedaleké Opavy. Tam se jeho otec začal zabývat výrobou a prodejem žaluzii. Karl měl původně otcovu živnost převzít a na přání svého otce se měl mladý Karl stát obchodníkem. Vystudoval nejdříve dvouletou obchodní školu, do živnosti a obchodu svého otce pak ale nenastoupil. Po maturitě roku 1902 jej zaujala a zlákala hlavně chemie a tak si našel práci jako účetní v chemické laboratoři opavské továrny na léky a chemikálie majitele Gustava Hella v Opavě – Komárově (Hell & Co., Apotheke). Zařídil si také malou soukromou laboratoř, kde trávil většinu volného času. Hlavně tam pak studoval a experimentoval s problematikou chemických a fotografických procesů.

Jeho „Vídeňské období“ – první úspěchy a hlavně studia

Už 8. dubna 1905, ještě v 18. letech, podal patentní přihlášku a nechal si patentovat tento fotografický proces vyvolávání snímků na fotomateriál se třemi citlivými vrstvami. Byl mu udělen jeho první rakouský patent. Hellova firma v něm už tehdy odhadla zájem a nadšení pro vědu, v zájmu jeho studií ho přeložila do své pobočky ve Vídni. Zde už jako devatenáctiletý publikoval své první práce pod názvem Katachromie. Začal úspěšně pracovat ve vídeňské pobočce Opavské továrny, jeho výzkumy byly tak pozoruhodné, že započal také spolupracovat s firmou Kodak. Vynalezl rychlejší způsob vyvolávání fotografií pomocí spektrálního osvětlování – proces nazval Kodakchrom. Díky tomuto Schinzelově prvnímu objevu mohly být později, až po roce 1935, touto metodou vyráběny barevné filmy Kodachrome a Agfacolor. Při zaměstnání také vystudoval ve Vídni – Schattenfeldu nejdříve večerní gymnasium (1908), později se stal řádným posluchačem Vysoké školy technické ve Vídni (Technische Hochschule), kde studoval chemii.

Titul doktora věd a návrat do Opavy

Roku 1912 zakončil vysokoškolská studia chemie a získal inženýrský diplom. Vrátil se do Opavy – Komárova, do své mateřské firmy. Ale za první světové války byl nucen nastoupit vojenskou služba k výrobě municí, ale také během světové války působil v Rakousko-Uherské armádě jako fotograf. Pořizoval hlavně snímky pro své nadřízené a pózujících vojáků, fotografie sám také vyvolával. Po skončení války pracoval zhruba rok v chemickém výzkumu u firmy Wetzler et Co. v Brucku – Kyralhydě (v rakouském Štýrsku). Pokračoval také v dalším studiu na vídeňské univerzitě, kde roku 1919 získal za svojí objevnou disertační práci (o získání manitu a sorbitu pro výbušniny) titul doktora technických věd. V té době také pokračoval na zdokonalování svého patentu. Roku 1922, poté co expertní komise označila další zdokonalení jeho patentu za nerealistické, se zklamaný vrátil zpátky do slezské Opavy, kde si vytvořil v domě rodičů, při firmě svého otce na Beethovenově náměstí č. 4 (dnes nám. Svobody), chemickou laboratoř. Zejména tam pak také vzešla v ústraní řada jeho dalších patentů světového významu.

Meziválečné období, jeho patenty a úspěchy u firem Kodak a Agfa

Karl Schinzel sám v ústraní pokračoval ve finančně nákladném výzkumu a řadu výsledků patentoval. Svými výzkumy vytvořil na 250 různých patentů, vedle barevné fotografie posunul také vývoj v oblasti zvukového filmu, rentgenové fotografie, polygrafické tiskařské techniky apod. Až roku 1935 začal výsledky svých prací a objevů publikovat v odborných časopisech a publikacích. Tak také se postupně s jeho dílem, publikovaným zejména v odborném časopise Das Lichtbild, seznámili nejen ve firmách Kodak v USA, nebo Agfa v Německu. V letech 1936 a 1937 byl pozván Schinzel společností Eastman Kodak na návštěvu továren a ke spolupráci v Rochesteru, New Yorku a později také v Londýně. Po osobních vyjednáváních firma Kodak odkoupila od Schinzela za celkem nízkou cenu práva k 27 patentům. Zde patřila rovněž práva k patentu na barevné vyvíjení s postupnou spektrální expozicí, který byl později označen za převrat ve vývoji fotografie. Do Opavy se poté už nevrátil, roku 1938 se ale vrátil unavený a také ve špatné finanční situaci do Badenu nedaleko Vídně, kde pracoval už jen pro menší firmy. Necelý rok po jeho návratu se firma Kodak na Schinzela obrátila znovu, aby jej požádala o pomoc při zavádění masové výroby. Karl Schinzel po krátkém váhání souhlasil a během několika měsíců intenzivní práce byly problémy vyřešeny.

Válečné období a jeho životné tragédie

Během druhé světové války, v letech 1942 – 1943, pracoval Schinzel krátce v Berlíně u firmy Weiss – Ikon. Dne 5. února 1944 se oženil s mnohem mladší Hermínou Marií Würstovou, ta ho však po dvou letech manželství opustila. A také ke konci války ho potkala další velká osobní tragedie, vojáky byla vyrabována jeho laboratoř v Badenu, přišel o osobní majetek a všechno vybavení, včetně odborné dokumentace, knihovny, časopisů a zápisků k jeho pracím. Až po válce se vrátil zdrcen zase zpět do Vídně. Z toho, co se vůbec po válce ještě zachovalo, sepsal knihu o barevné fotografii. Krátce nato, v listopadu 1951, náhle oslepl a jen pár dní poté, dne 23. listopadu 1951, ve věku nedožitých 65-ti let umírá na infarkt. Přínos chemika, vědce a objevitele Karla Schinzela nejen vědě 20. století je dodnes světového významu, byl a je celosvětově uznávaným objevitelem nejen barevné fotografie.

Objevitele Karla Schinzela si váží města Rýmařov i Opava

Severní Morava a slezské Opavsko na svého rodáka a váženého občana ani po jeho smrti nikdy nezapomnělo. V roce 1966, u příležitosti jeho nedožitých 80. narozenin uspořádalo Slezské muzeum v Opavě na jeho počest mezinárodní sympozium o barevné fotografii. O toto se tehdy přičinil zejména vedoucí fotografického oddělení muzea Arnošt Pustka. Společnost numismatiků k této události také vydala pamětní medaili. Na seznamu opavských památek je rovněž Schinzelův dům v sadech Svobody. V Rýmařově, na rodném domě Karla Schinzela v Edrovicích na Fučíkově ulici, byla umístěna pamětní deska akademického malíře Bohumila Žemličky z Opavy, která připomínala světoznámého rodáka. Středisko volného času a volné sdružení fotografů v Rýmařově na jeho počest už řadu let organizují celostátní fotografickou soutěž pod názvem – O cenu Karla Schinzela. Tohoto slavného rodáka si Rýmařov chce trvale připomínat pojmenováním jedné z nových ulic v lokalitě za Edrovickým rybníkem, v místní části Rýmařov - Edrovice, jménem Karla Schinzela (usnesením zastupitelstva města v září roku 2008).

Připravil: PhDr. Alois Matuška (www.moje-nazory.estranky.cz)

Zdroje:
Ficek V., Bibliografický slovník širšího Opavska – 4, Opava r. 1981
PhDr. Gebauer Josef., Vynálezce Karl Schinzel, web města Opavy, regionální tisk, 21. 6. 2006
SVČ Rýmařov, texty z vyhlášení fotosoutěže „O cenu K. Schinzela“
Město Rýmařov, Nové pojmenování ulice KARLA SCHINZELA, důvodová zpráva, r. 2008
Další regionální zdroje …

Sdílet článek

Související články:
Letos uplyne 67 let od počátků poválečného dosídlování Bruntálska (18.04.2012)
ROZVOJ ZEMÍ KORUNY ČESKÉ: Za vlády Přemysla Otakara I. založil Vladislav Jindřich i město Bruntál (07.11.2011)
90. výročí narození Karla Ptáčníka (10.08.2011)
28. září - Den české státnosti, svátek Svatého Václava (28.09.2006)
V Brně jednali účastníci VII. národního sněmu Klubu českého pohraničí (11.09.2006)
O tomto víkendu se v Brně sejdou účastníci VII. národního sněmu Klubu českého pohraničí (08.09.2006)
Letos uplyne už sedmdesát let od zahájení výstavby tvrze Bouda na Králicku (02.02.2006)
V RÝMAŘOVĚ BUDE USTAVEN „KLUB ČESKÉHO POHRANIČÍ“ (21.12.2005)
Velký monarcha 19. století, rakouský císař František Josef, jeho žena a přítelkyně (02.09.2005)
Od roku 2006 i u nás nové cestovní doklady s údaji o biometrických znacích osob (19.08.2005)

:: Zobrazit všechny související články ::

Zpět | Autor: PhDr. Alois Matuška | Komentář: 0 | Přidat komentář |