Služba československých občanů v německých branných silách po 1. 10. 1938

Služba československých občanů v německých branných silách po 1. 10. 1938 – fakta a mýty
Vydáno dne 10. 03. 2008 (3289 přečtení)

Na základě Mnichovské dohody byla Německé říší odstoupena uzemí s převahou obyvatel německé národnosti, následovně pak území Těšínského Slezska Polské republice, na Slovensku pak byla odstoupená jižní území Maďarsku. V souvislosti s odstoupením Sudet a Hlučinska Německé říši, území sudetská se stála Sudetskou župou – Reichsgau Sudetenland, některá území jižních Čech k Landkreis Markt Eisenstein, Waldmünchen a jižní Moravy k Landkreis Gmünd, Horn, Waidhofen a.d. Thaya a Bruck a.d. Leitha.

Území Hlučinska pak jako území „Altreich" k provincii Oberschlesien. Na tato území se vztahovalo ustanovení Smlouvy mezi republikou Česko-Slovenskou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce č. 300/1938 Sb. z.a n. 1) a obyvatelé Hlučínska (Hultschiner Ländchen) se stali německými říšskými obyvateli na základě § 1 odst. b) – německým státním občanem se stává československý státní občan, který měl 10. října 1938 bydliště na územích připojených k Německu, patří k osobám, jež byly do dne 10. ledna 1920 německými státními občany a před tím se stali československými státními občany podle § 1, č. 2 a 3 ústavního zákona č. 236/1920 Sb. z. a n.. 2). K Hlučínsku mám malou poznámku, v případě jejich obyvatel bych nehovořil o české národnosti, ale o Moravcích jejichž mateřským jazykem je čeština. Totéž se dá říci o obyvatelích Těšínska a části obyvatel západního Slezska.
Zde se dostáváme k prvnímu sporu kolem nabytí říšského občanství. Mnozí autoři jsou vedeni více vlasteneckým chtěním než zákonnými normami, jak např. František Emmest ve své knize Češi ve wehrmachtu uvádí na s. 14 cit.: 3) "…jinak Češi zůstali jak v Protektorátu, tak i v Sudetech pouze protektorátními občany bez říšské státní příslušnosti….", což je zásadní blud snižující hodnotu jinak kvalitní práce. Češi žijící v Sudetech se stali říšskými občany, pokud nepožádali podle této Smlouvy o opci k republice Česko-slovenské. Rozhodující pro říšské občanství byla ve smyslu § 1 „jako rozhodná okolnost pro nabytí státní příslušnosti se určuje zásadně bydliště dotčené osoby dne 10. října 1938 v některé obci připojené k Německé říši" a dále v případech uvedených v pod písmeny a) –narodili se na tomto území před 1. lednem 1910, b)- viz výše), c) …který se na tomto území nenarodil, nebo se narodil po 1. lednu 1910, ale jeho otec, matka nebo děd a baba se tem narodili či patřili k osobám uvedených pod písm. b) tohoto paragrafu. Podle § 3 osoby neněmecké národnosti, které podle ustanovení § 1 nabývají německé státní příslušnosti, mohou do 29. března 1939 mohou optovati pro československé státní občanství. 4) Většina však o opci nežádala, pokud měla na území majetek nebo se obávala, že se mohla stát součásti výměny obyvatel podle § 2 této smlouvy nebo požádat o opci opomenula v dobré víře, že se poměry změní a ČSR bude obnovená v krátké době v původních hranicích. Toto opomenutí nebo fakt, že budoucí odvedenec byl v roce 1938 nezletilý, ale jeho rodiče neoptovali, se pak osudným pro jeho nástup do německých branných sil. Ještě dvě poznámky bych měl k panu Emmertovi, území Hlučínska a Těšínského Slezska neleží na severní Moravě (viz s. 12 cit. knihy) , ale je podobně jako politické okresy Frývaldov (nyní Jeseník), Bruntál, Krnov, Opava a Bílovec je dějinnou součásti Slezska, tedy do r. 1928 země slezské. Nutno dbáti historických názvů a nepodléhati zařazováním, které jsou v rozporu s dějinami. Druhým omylem na s. 15 jeho citované knihy je, že region Hlučínska byl zařazen do nově vzniklé sudetské župy. Naopak se stal součástí provincie Oberschlesien (Horní Slezsko) neboli součástí „Altreich" v hranicích před rozhodnutím ve Versailles. Také není pravdou, že Ti kdo přijali v sudetské župě říšskou příslušnost, museli se přihlásit k německé národnosti a byli proto v letech 1945-1947 vyhnáni či odsunuti. To by můj rodný okres Bílovec (Landkres Wagstadt) musel byt liduprázdný, neboť dle sčítaní z 17.5.1939 z 54 698 obyvatel mělo říšskou příslušnost (darunter Reischsangehörige) 50 164 ob. z toho 30 592 české národnosti (tschechisch Volkszugehörigkeit) a podobně v druhém západoslezském okrese opavském (Landkreis Troppau), bez města Opavy, mělo ze 47 781 ob. obyvatel říšskou příslušnost 45 934 ob., z toho bylo 25234 české národnosti. 5) Vlastenectví je věc krásná, ale pro krásu nelze svévolně měnit fakta.
Již ke k 10 říjnu 1938 se nacházejí v archivu písemné zprávy Vojenského atašé Německé říše (Deutsche Militärattaché) obsahující odeslání žádosti rotmistrů, zbrojířů a důstojníků československé armády o službu v německých branných silách na Říšské ministerstvo války (Reichskriegsministerium , Oberkommando des Heeres 3. Abt.) Jde o sudetské Němce (Deutscher Nationalität und Deutscher Volkszugehörigkeit), i když v seznamech se národnost neuvádí. Součástí materiálů je přípis bezpečnostních. složek č.j. 20491 z 23.4.1946 oznamující, že škpt. jezd. v.v. Emil Kraus, civ. úředník MNO Arnošt Mikulaschek, plk. žen. Jan Böhm, pplk. jezd. Karel Lehmannn a mjr. Ervín Saller sloužili v německých branných silách a nyní žádají o čsl. občanství.
Dle těchto materiálů vojenského atašé za období od 11.10.1938 – 18.11.1938 požádalo 72 bývalých rotmistrů, důstojníků, zbrojířů čsl. ozbrojených o možnost služby. Ve složce je 9 žádostí z 15. 10. a 21. -28.10.1938 6.)
Mezi vojenským atašé a ministerstvem obrany Česko- slovenské republiky probíhala v té době rozsáhlá korespondence, týkající se především formy předávání kmenových listů bývalých poddůstojníků, rotmistrů a důstojníků československé armády. V přípisu 4 odd. MNO, z 16. 12. 1938, je uvedeno jakou formou má vojenský atašé žádat o kmenové listy důstojníků a vojáků čsl. armády žádajících o službu v německých branných silách. Jsou zaslány vzory formuláře, v těchto se neuvádí národnost, ale mateřský jazyk. Bylo zasláno porovnání hodnosti německých branných sil a čsl. armády. V praxi platilo, že v případě vstupu do německých branných byla nástupní hodnost o stupeň nižší, než jakou měl uchazeč v československé armádě. 7) Žadatelé museli před přijetím do německých branných sil vyplnit německý dotazník sestávající se z těchto údajů.

1) Lebenslaufs
2) Erklärung
3) Fragebogen- I. Personalanget, II. Militärische Laufbahn, III. Waffenübungen, IV. Sind die Mitglied der SdP, V. Haben sie der kommunistische bzw. Anderen marxistischen Partei, VI. Referenz, VII. Zu Besitze eine Führerscheine
4) Erklärung
5) Eklen

Zájem byl také o finanční a majetkové poměry žadatele a jeho manželky. Součásti materiálů jsou ručně psané seznamy žadatelů o vstup do německých branných sil s osobními a služebními daty na čtyřech listech označených písmenem „A" s pořadovými čísly 1-75 a 217-231 (4 a 5 list chybí).Z toho plyne, že k 19.12.1938 žádalo 231 důstojníků o službu v německých branných silách. Listy „P" (č. 23- 66) a „R" (č. 3-10) obsahují seznamy pensiovaných důstojníků a reservistů. Z těchto materiálů vyplývá, že německý vojenský atašé v Praze byl v prvních třech měsících po záboru Sudet zaplaven žádostmi o službu v německých branných silách. 8) Pokud se týká odvodu branců od německých branných sil, již od počátku roku 1939 nastupovali branci z oblasti Hlučínska a Sudet.
Další průběh nástupu vojenské služby v německých branných silách bývalých československých příslušníků mateřské řeči české žijících na území říšské župy Sudetenland a na uzemí provincie Oberschlesien a to Regierungsbezirk Oppeln (Opolí) – Hlučínsko v rámci Landkreis Ratibor a Regierungsbezirk Kattowitz (Katovice) – Těšínsko (Landkreis Teschen) můžeme vysledovat z výslechových materiálů pořizovaných zpravodajskými důstojníky II. odboru MNO.ve Velké Británii od roku 1943. Jednalo se získaní dobrovolníků z řad zajatců německých branných sil pocházející z území ČSR v hranicích před 1. 10. 1938. Bylo nařízeno, že jako žadatelé o službu v československé armády je nutno vyřadit vojáky, kteří sloužili v německé armádě před roky 1939 - 1940 neboť zde se jednalo o sudetské Němce a dobrovolníky. V tomto období ještě nebyli povolávání do německé armády Slezané (mateřské řeči české nebo slezské), neboť Volkslista byla uvedena v život až 31.1.1942. 9) Mezi prvními vyslýchanými byli zajatci z afrického bojiště. Dle jejich výpovědi Němci odvedli v Sudetách všechny schopné muže bez ohledu, zda byli Němci či Češi, když neoptovali pro Č-SR resp. Protektorát. V Čechách pak všechny kdo se narodili Německu nebo v Sudetách. Z materiálů vyslýchaných vyplynulo, že ač byli českého původu, leč narozeni v Sudetech a neoptovali pro Česko-slovensko byli odvedeni na podzim 1939 do Německé armády. Rozhodující bylo narozeni v Sudetech, to i v případě útěku ze Sudet v roce 1938, nebo bydliště v sudetské župě. 10)
Dne 22. 10. 1943 byla II. odborem MNO vydána Směrnice pro nábor dobrovolníků s přílohou „Poznatky získané z výslechů německých zajatců". 11) Dle těchto, bylo možno rozdělit zajaté bývalé československé občany do čtyř skupin:

1) Češi rodem a příslušností z protektorátu, rodiče Češi
2) Češi mající německé školy nebo jednoho z rodičů Němce
3) Slezané z území okupovaného po Mnichovu Polskem a včleněných do Říše
4) Němci ze Sudet.

Dle výkladu k těmto bodům přistupovat při náboru dobrovolníků takto: K bodu 1) - byli odvedení jen ti Češi z protektorátu, kteří žádali o přiznání německého občanství – Volksdeutsche nebo se přihlásili dobrovolně.
K bodu 2) - v této skupině, mimo výše uvedené případy, byli Češi, kteří po Mnichovu neoptovali ve stanovené lhůtě pro Č-SR. Tito byli odváděni až v roce 1941 a službu většinou nastupovali až po roce 1942.
K bodu 3) - v letech 1939-1940 byla uznána slezská národnost pro osoby s mateřskou řeči slezskou, kteří se hlásili jako Češi, ale nemohli prokázat domovskou příslušnost na území protektorátu. V roce 1941 odchází k rušení slezské národnosti a její nositelé se museli rozhodnout pro Volkslistu 3. Do armády byli povolávání v roce 1942. Důvodem pro přijeti Volkslisty 3 byl často příslib k získání Volkslisty 2.
K bodu 4 - Němci byli odváděni již v roce 1939.
Ze zajatců byli do československé armády přijímaní především vojáci původem ze Slezska, někdy i říšští příslušníci ze sudetské župy ze smíšených manželství. 12) Z výslechových materiálů vyplývá, že mimo Slezany, bylo mezi zajatci dosti Čechů ze sudetské župy a především těch, kteří neoptovali, nebo rodiče optovat zapomněli. Část zajatců se hlásila dobrovolně do čsl. armády v zahraničí, část čekala na rozhodnutí MNO a dosti velká část odmítla, především za Sudet a to ze tří důvodu, nebudou bojovat proti svému národu, vstupem do armády by ohrozili rodinu anebo z nezájmu o další účast ve válce. 13.) V souvislosti s výstavbou CIABG (Československé samostatné obrněné brigády) souhlasilo britské WO s náborem dobrovolníků české národnosti, zhruba 3000 mužů z řad zajatců ze zajateckých táborů. WO zřídilo ve Skotsku zvláštní zajatecký tábor a soustřeďovalo v něm válečné zajatce české národnosti, kteří požádali o vstup do československé zahraniční armády. Po zpravodajském prověření byli odeslání k československému náhradnímu tělesu v Southend on Sea. Celkem jich bylo 2000. 14)
V souvislosti s tím vyšel 3.8.1944 výnos MNO č. j. 3522 dův./III/1 odd. 44 z 3. 8. 44 a k němu pak vzorové náborové dotazníky a výslechové listy (5.9.1944 II. odbor MNO). Dle těchto se měla věnovat pozornost při výslech bodům:

Ad 4 Neněmci – do Wehrmachtu do všech postů a funkcí, Luftwaffe – jen jako pozemní personál, Fallschirmjäger (parašutisté) jen dobrovolníci, Námořnictvo – strážní služba, SS- jen dobrovolnici
Ad11 - často si zaměňují národnost za státní příslušnost (Čechoslováci), z Těšínska uvádějí slezskou národnost, z Hlučínska – moravskou.
Ad 18 poslední bydliště je vodítkem, neboť důvodem vstupu do armády bylo: Těšínsko – Volkslista; Hlučínsko, Opavsko, Vitorazsko, Děvín – 1938-39 nebylo právo opce, všichni dostali říšské občanství; Sudety- 1938/39 právo opce, majitele nemovitosti většinou opci nežádali nebo promeškali, automaticky nabyli německé státní občanství.
Smíšené manželství v Protektorátu, dle něm. nařízení z 1942 nezletilé děti následují občanství německého rodiče
Ad 22 důvod nástupu voj. služby. 15)
V roce 1944 byly se zajatci v Itálii, kteří se dobrovolně přihlásili do čs. armády, sepsané protokoly s e závěrečným posudkem vyslýchajícího důstojníka. Po schválení MNO byl nařízen transport do Anglie a vojáci byli přiděleni k náhradnímu tělesu. Ti kdo neprošli, byli odesláni do zajateckých táborů v Kanadě a USA. Při tom docházelo i k ukvapenostem, jako přetahování Slezanů hovořících polsky do českých táborů či vyvěšování československé vlajky v táborech , kde nebyli bývali čsl. občané. Po výcvicích u pěší výcvikové roty většinou odcházeli na frontu. Tito zajatci tvořili základ CIABG, která měla na konci války 6500 vojáků. Zasloužili se o bojeschopnost československé jednotky a vepsali se do dějin druhé světové války.
V souvislosti se službou československých občanů v německých branných silách chci se zmínit o zatčení čs. státních příslušníků sloužících v bývalé . něm. branné moci. Proti zatčení byla podána interpelace klubu poslanců strany sociálně demokratické. Všichni v době zatčení 14. 1. 1947 měli osvědčení o československém občanství a uváděli českou národnost. V době odvodu do německé armády se tři z nich hlásili jako Češi. Avšak vzhledem k tomu, že neoptovali pro Č-SR, stali se tak říšskými příslušníky a bez ohledu na to, že se hlásí, jako Češi museli nastoupit do německé armády. Tedy to co většina autorů vyvrací a uvádí jen okolnosti Čechů v Protektorátu. Situace v sudetské říšské župě byla jiná. Mohl optovat v zákonné lhůtě, ale hrozilo zde nebezpečí, že bude muset opustit svůj domov. 16)
V roce 1948 vojenské orgány prováděli soupisy bývalých příslušníků německé armády, kteří bydleli nebo sloužili v okruhu daného vojenského okruhu. Seznam uvedený v materiálech archivu uvádí jména 11 osob z oblasti Opava – Hlučín, kteří se vrátili z amerického zajetí v roce 1945, druhý seznam pak 12 osob z okresu Hlučín a Fryštát (Karviná), 15 osob z Těšínska a 7 ze Slovenska, z toho 4 osoby ze Slovenska sloužily u SS. 17)
Služba československých občanů v jednotkách německé branné moci vyplynula především ze zákonných norem, které po 1. 10. 1938 se staly platnými v říšské župě Sudetenland a dalších území připojených k Říší do německým správním útvarům v Rakousku, Bavorsku a tzv. pruském Slezsku. Podle platných zákonů, kdo neoptoval pro druhou Československou republiku, měl předpoklad pro odvedení do německých branných sil. Podkladem pro to bylo domovské právo k obci připojené do Sudetenlandu, národnost zde nebyla rozhodující, jak tvrdí někteří autoři. Národnost hrála roli toliko v Protektorátu. V této otázce zaujalo obdobný postoj také MNO v Londýně. Rozhodnutí o nepřijetí do československé armády přicházelo většinou jen u zajatců z Protektorátu, na druhé straně většina zajatých sudetských Němců nebyla přijata k vojenské službě v československé armádě, pokud nepředložila důkaz, že patří k antinacistům.

Pardubice 2008 02 03 Franz Chocholatý Gröger

Poznámky
1) Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa s. 293-297
2) Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa s. 154-155 – Ústavní zákon č. 236/1920 Sb. z. a n. z e dne 9. Dubna 1920, kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v Republice československé.
Připojení k Československu bylo na Hlučínsku vnímáno s velikou nedůvěrou, což v hlučínské kronice není zaznamenáno, neboť její autor, původně soudce v moravském Tišnově, byl naladěn pročeskoslovensky.
Katolické noviny z Hlučína uvádějí v březnu 1920, tedy jen měsíc po připojení: "My, chtějíce zůstati věrnými křesťany, musíme se před nacionalismem chrániti. Nežádejte od nás, abychom se rozhodli pro tu neb onu stranu. Chceme zůstati Moravci a zachovati si šťastného spojení slovanského a germánského charakteru.
Časopis Našinec ze srpna 1920 se vyjadřuje zcela jasně: "Náš lid měl příležitost poznat dobře jak státní tak hospodářské, náboženské a kulturní poměry příhraničních a jiných Čechů. Viděl za Opavicí větší volnost, ale zato též patrný nepořádek, a proto pochvaloval si raději pruskou přísnost a exaktnost než rakouskou Schlamperei! Ani v hospodářském a sociálním ohledu nedospěl k jinému poznání. Viděli jsme, jak se Německo staralo o rolnictvo a dělnictvo. Na rakouské straně tuto sociální péči neznali. A konečně, co se týče náboženského života, viděl náš lid, že za Opavicí je hrozná náboženská lhostejnost, že kostely zejí prázdnotou."
3) Emmert František, Češi ve Wehrmachtu, Zamlčené osudy, Vyšehrad 2005, s. 12, 14 ad.
4) Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa s. 293
Smlouva mezi Česko- Slovenskou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce. Provádění (Oběžník ministra vnitra ze 12. Prosince 1938 č. 97.326/1938-7) in Věstník ministra vnitra republiky československé roč. XX, Praze 1938, č. 121 s. 221- 223
Smlouva mezi Česko- Slovenskou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce. Provádění (Oběžník ministra vnitra z 20. Ledna 1939 č. 99.326/1938-7) in Věstník ministra vnitra roč. XXI. z 15. 2. 1939, Praha 1939 č. 16, s.29-30
5) Bohmann Alfred, Das Sudetendeuschtunm in Zahlen , Sudetendeuscher Rat, München 1959, s.135-136 Die Bevölkerung in den Stadt- und Landkreisen der reichsangeschlosen sudetendeutschen Gebiete nach Staatsangehörigkeit und Volkszugehörigkeit
6) Odbor archiv bezpečnostních složek MV ČR, fond 302, sign. 302–132-2
7) Odbor archiv bezpečnostních složek MV ČR, fond 302, sign. 302–132-3 W.E.I. Prag II. a Schriftwechsel anderer Dienststellen BZGL übernahmen Ehem. K.uK. zu tschechischer Offiziere in die Wehrmacht Abgegeben vom W. B.)
Na s. 78-79 je německy psány seznam 29 poddůstojníků a rotmistrů čsl. armády žádající o vstup do německých branných. Na s. 80-81 je týž seznam poddůstojníků a rotmistrů čsl. armády rozšířeny na 49 žadatelů. Některá jména jsou psány česky a to jak křestní tak příjmení
8) Odbor archiv bezpečnostních složek MV ČR, fond 302, sign. 302–132-3 Příloha ručně psané listy seznamu žadatelů:
A (Ansuchen den Aktiv.) 1938 důstojnici, List 1 jména pod 31, List 2. jména pod 32 – 60, List 3 jména pod 61-75 , List 6 jména pod č. 217 –231, stav 19. 12. 1938
P Pensionisten Off. u. R.. List 1 jména pod 23- 44 List 2 jména pod 45- 57 List 3 jména pod č. 58-66 Celkem 66 pensiovaných
R Reserve Off. Anmeldung, jména pod č. 3 – 10
9) Franz Chocholatý Gröger, ŠLONZACI A VOLKSLISTA 17.06.2005, Z historie regionu, www.bruntal.net
10) Vojenský ústřední archiv Praha, fond37, - 37-90-28, s. 54 – 66 výslechy 3 vojáků zajatých v Tunisu Rudolf Dobrý- otec Čech matka Němka (dále oČ, mN), bytem Touškov (Sudety) odveden 10. 10. 1939 Josef Voříšek - Z rodiny hraničáře, oČ+mČ, v 1938 utekli do Mělníka, po 1939 na pracích v Německu, narodil se v Sudetách- odveden 15. 2. 1942
Antonín Hloubek, mČ, odveden listopad 1939
11) Vojenský ústřední archiv Praha, fond37, - 37-90-28, s. 22-25 č. j. 19.490/taj.43
12) Viz 37-90-28
Pivcová Zuzana, Přijímaní zajatců z německé armády do čs. západní armády, in: Válečný rok 1944., Příspěvky účastníků mezinárodní konference konané ve dnech 19-20. Října 1999 v Praze, MO ČR-AVIS 2001, s. 267-268 13) Vojenský ústřední archiv, fond 37, 37-90-27 Výslechy německých zajatců čsl. původu
s. 67 –89 rozbor situace v Protektorátu na základě výslechů 35 vojáků roč. 1923 českého původu (22 Těšínsko, 6 Sudety, 1 Vídeňák, rakouský Čech, 5 Protektorát)
21 vojáků (12 z toho možnost služby v čsl.zahraniční armádě, 4 čekají na rozhodnutí MNO, 5nepřichází v úvahu) Vojáci z Těšínska Volkslista 3, češi ze Sudet rodiče neoptovali nebo jeden z rodičů byl Němec
s. 251- 263 výslech vojáků zajatých v Africe, kteří se hlásili do čsl. skupiny zajatců - oblast Třinec – Jablunkov, Volkslista
s. 257 neoptoval, do armády nechtěl, řečeno buď do armády, nebo 2 roky vězení, přijal něm. příslušnost. 264 -280 (25. 10. 1943) 1.skupina Slezané – Volkslista 3 –21 chce sloužit v čsl. jednotkách, 2. cizinecká legie 1919-34 pak něm. armáda, 3.1939-1942 konc. tábor, na podzim 1942 odveden.
s. 281 zpráva pro 1 II. odbor - ti kdo neoptovali, nebo jejich rodiče opomenuli optovat, nebo rodiče optovali, když byli oni byli nezletilci - sloužili ve Wehrmachtu, někteří ze Slezska uváděli jako mateřskou řeč slezskou s. 421 27.6.1944 výslechy, 15 odmítlo, 18 chce sloužit
s. 423 10.7,1944 výslechy 48 zajatců – 40 chce do čsl. armády
s. 424-480 výslechové materiály Čechů, Slezanů většinou rozsáhle, včetně podrobnosti o stavu v Sudetách či Protektorátu, uvádění osob sloužících Říší, stavu armády, nálady, Německá národnost většinou strohé, omezené jen na osobní údaje bez komentářů k situaci
Vojenský ústřední archiv, fond 37, 37-90-28 S. 25 Seznam Nespolehlivé osoby a zrádci 13. 9. 1944 + přílohy (i seznam osob odmítající vstoupit do zahraniční čsl.armády
S. 36 seznam 57 zajatců sud. Němci nezletilci ze 72 zajatců z čsl.
S. 56 seznam zajatců
14) Svoboda Gustav Ing., Armádní generál Sergej Jan Ingr, s. 98, 100
15) Vojenský ústřední archiv fond 37, 37-90-27 s. 384 –420 z 5. 9. 1944 výslechové listy a směrnice dodané MNO II. odd., s. 385 vzor výslechového listu a vysvětlení k tomu
16) Odbor archiv bezpečnostních složek MV ČR, fond 302, 302-536- 13, Čsl. příslušníci v něm. armádě- interpelace soc. dem. strany proti jejich zatčení, Č. j. 51627/dův.1947 MNO hl. št. odd. Z 1. 2. 1947. Ve dnech 14. -15. 1. 1947 provedla SNB ve Cvikově (velitelství stanice Cvikov, o. Jablonné v Podještědí)zatčení ve smyslu § 6 odst. 1 zákona na ochranu republiky. Po provedení výslechu daní do věznice ve Cvikově
6/47 Koten František, 20. 5. 1925 nar. česká, hlásil se jako Němec, odveden 12. 12. 1944, am. zajetí
7/47 Nachtman Arnošt, 6. 4. 1922, nar. česká, hlásil se jako Čech, odv.1941, od 10. 2. 1942 voj.
8/47 Zajac Pavel,25.1.1925, nar. česká, voj. 18.6.1944-5. 5. 1945
9/47 Zimermann Břetislav, 3. 5. 1903, nar. česká, hlásil se jako Čech, voj. 1.6.1941-5. 5. 1945
10/47 Beránek Jan, 10.1.1909,nar. Česká, hlásil se jako Čech, 31. 10. 1940 odveden, do 5. 5. 1945
11/47 Lehmann František, 22. 4. 1919, nar. Česká, hlásil se Němec, leden 1940-červen 1944 sběhl
17) Odbor archiv bezpečnostních složek MV ČR, fond 302, 302 – 546 – 21 Seznam příslušníků býv. německé armády v britském nebo americkém zajetí a kteří se nacházejí v prostoru VO 4 a to u vojenských útvarů tak civilu (Bratislava 19. 2. 1948)
1.) Seznam 11 osob z oblasti Opava Hlučín amer. zajetí návrat 1945
2.) Seznam jména č. 1 – 12 oblast Hlučín, Fryštát, brit. zajetí, č. 13- 20 Těšín, Slovensko (2), č. 22-33 - 22-28 Těšín, 29-33 Slovensko, č. 34- 35 Slovensko
Převážně služba ve Wehrmachtu, 1 námořník – ponorka, 4 SS – Slovensko

Prameny a literatura
Prameny:
Odbor archiv bezpečnostních složek MV ČR Praha, fond 302
Vojenský ústřední archiv Praha, fond37
Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa I.1914-1945, Ján Gronský, Universita Karlova v Praze, 2005
Věstník ministra vnitra republiky československé roč. XX., Praha 1938
Věstník ministra vnitra roč. XXI, Praha 1939

Literatura:
Auský A. Stanislav, Dobrovolníci a druhá světová válka, Petrklíč 2007
Bohmann Alfred, Das Sudetendeuschtunm in Zahlen , Sudetendeuscher Rat, München 1959
Emmert František, Češi ve Wehrmachtu, Zamlčené osudy, Vyšehrad 2005,
Chocholatý Gröger Franz, Češi ze Sudet ve Wehrmachtu 10.07.2007, Z historie regionu, www.bruntal.net, kde je další literatura
Svoboda Gustav Ing., Armádní generál, Sergej Jan Ingr 1894- 1956, MO ČR-AVIS 1998
Válečný rok 1944, Příspěvky účastníků mezinárodní konference konané ve dnech 19-20. Října 1999 v Praze, MO ČR-AVIS 2001

Související články:
Sudety 12.9. - 7.10.1938 (10.11.2009)
Dekrety presidenta republiky na mnohé použití (08.11.2009)
Nový Jičín a aktivity 1. čs. samostatné tankové brigády (Květen – srpen 1945) (08.11.2009)
O „úředním jazyku“ ve Slezsku 1851-1910 (17.10.2009)
Činnost vojáků 1.čs. samostatné tankové brigády - násilné vysídlení Němců z Krnova v červnu až srpnu 1945 (15.09.2009)
Krátký přehled dějin Slezska a národnostní otázky regionu (11.09.2009)
ZÁNIK SLEZSKA 1.12.1928 (12.11.2008)
Dvoujazyčné názvy obcí (31.10.2008)
Ztráta domova (21.10.2008)
POKUS OBYVATEL ZÁPADNÍHO SLEZSKA O REALIZACI PRÁVA NA SEBEURČENÍ (15.10.2008)

:: Zobrazit všechny související články ::

Zpět | Autor: Bc. Franz Chocholatý Gröger | Komentář: 1 | Přidat komentář |