|
<<
Březen
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
| 8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
| 15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
| 22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
| 29 |
30 |
31 |
| | | |
|
|
|

|
NĚMECKÉ TĚLOVÝCHOVNÉ HNUTÍ ZALOŽIL POTOMEK ČESKÝCH
BRATŘÍ
Vydáno dne 24. 11. 2005 (3374 přečtení)
ZAKLADATELÉ ČESKÉHO SOKOLA BYLI NĚMCI TIRSCH A FÜGNER
„Znovu a znovu si připomínám myšlenky, které před lety
přednesl ve svém projevu v Karolinu profesor Kurt Biedenkopf. Jeho východiskem bylo popperovské, že není jedna pravda v dějinách.
Těch je víc a mezi nimi jsou, jak Biedenkopf řekl , též pravdy národní, vyplývající z rozdílných historických zkušeností. Tyto
pravdy ovšem nejsou vždy slučitelné a usilovat o jedinou není reálné a v názorové pluralitě ani žádoucí. Jen by se tyto pravdy
neměly formulovat konfrontačně a v případě nesouhlasu měli bychom se snažit toho druhého pochopit…. „
(Úryvek z rozhovoru s
prof. PhDr. Janem Křenem, předním českým historikem, spolupředsedou komise českých a německých historiků. Rozhovor přinesly 22.
prosince 2003 Literární noviny. Profesor Křen učil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po roce 1968 pracoval jako dělník v
podniku Vodní zdroje, je signatářem Charty 77 a dnes patří k předním znalcům problematiky historie poměrů středoevropských.)
Uvedený citát by nám všem měl být nápomocen při orientaci v problematice česko – německé. Měli bychom umět hledat vše
co nás spojuje, co je rozhodující a důležité pro naši společnou existenci evropskou. Dějiny střední Evropy patří současně do dějin
národa českého, polského, maďarského, rakouského, slovenského a německého. Mnohá fakta nemůžeme vytrhávat z kontextu, nebo si je
nemůžeme přizpůsobovat našim propagandistickým a politickým potřebám.
Jinak bychom ani nepochopili naše národní dějiny.
Jejich zkreslený a účelový výklad vykresluje český národ jako čestný a spravedlivý, zatím co TAMTI na nás vždycky útočili a
snažili se nám ubližovat. Žádná skutečná pravda o naší minulosti nemůže přeci způsobit nedostatek národní hrdosti, neboť v životě
většiny národů je převaha momentů a událostí kladných nad negativními. Navíc život přináší i poněkud kuriózní situace, což
dokumentují i ony dvě věty titulků tohoto článku.
Po roce 1620 emigrovala z českých zemí nejedna česká rodina. Bylo to
především z náboženských důvodů , kdy se například členové Jednoty českobratrské chtěli vyhnout pronásledování. Z Hořic tehdy
odešla rodina, jejíž přímý potomek Jahn Friedrich Ludwig (1778 – 1852) je přezdíván Turnvater, tedy otec turnéřstva. Jahn se
věnoval studiu teologie, německého jazyka a stal se učitelem. Seznámil se s vychovatelskými pedagogickými zásadami Pestalozziho, v
jejichž duchu byl řízen i Plamanův ústav v Berlíně, kde Jahn získal učitelské místo. Tam se začal zajímat o tělovýchovu mládeže a
začal do ní vnášet i branný prvek. Zároveň byl velkým zastáncem myšlenky sjednocení Německa a zvýšení národního uvědomění mládeže.
V roce 1816 vypracoval studii Die deutsche Turnkunst, která se stala
základem moderního tělocviku. S myšlenkou národní se pak
turnerské hnutí šířilo v celém Německu a později nebylo města či obce, kde by nebyl turnerský, tedy tělocvičný spolek. Tak vlastně
potomek českých pobělohorských emigrantů značně posílil německé národní sebevědomí.
Český sportovní spolek – SOKOL vzniká
o něco později a není sporu o tom, že inspirací mu byly německé sportovní spolky. Předtím byl učiněn pokus založit v Praze
tělocvičný spolek česko - německý, leč k dohodě nedošlo. Přitom všichni – Češi i Němci chodili společně cvičit do soukromých
tělocvičen J. Malýpetra a F. Schmidta Ale ráz vzniklého SOKOLA byl od počátku národní, obrozenecký a ryze český. 16. února 1862 se
konala první valná hromada nového tělocvičného spolku
SOKOL. Iniciátorem tohoto dění byl doktor filozofie Miroslav Tyrš (1832
– 1884) a prvním starostou SOKOLA byl zvolen Jindřich Fügner (1822 – 1865). Tito dva muži se poprvé potkali v době, kdy Tyrš ještě
před ukončením studií přijal místo vychovatele v rodině továrníka Bartelmusa v Novém Jáchymově u Berouna a Fügner dlel nedaleko na
letním bytě v Králi u Svaté. To bylo v roce 1859.
Miroslav Tyrš se narodil v Děčíně, kde byl jeho otec lékařem. Tyrš se
původně jmenoval Friedrich Emmanuel Tirsch, ale dlužno přiznat , že od mládí uměl výborně česky a dokonce jako student
staroměstského gymnázia v Praze požádal, aby mohl maturitní zkoušku vykonat v českém jazyce. V roce 1860 byl promován doktorem
filozofie na Univerzitě Karlově a již v té době měl hodně přátel mezi pražskými vlastenci. Docházel mimo jiné i do tehdejšího
Schmidtova tělocvičného
ústavu v Praze, když v roce 1862 pojal úmysl vytvořit po příkladu německého spolku i český spolek
tělocvičný. Za podpory zejména bratří Grégrů se tak stalo a na základě Tyršova doporučení se prvním náčelníkem (starostou) stal
Jindřich Fügner.
Jindřich Fügner se na rozdíl od Tyrše narodil v Praze ve významné obchodnické rodině. Po soukromých
studiích zcestoval za obchodem celou Evropu a v obchodní činnosti využil své jazykové nadání i výrazných podnikatelských
schopností. Byl mimo jiné i členem pražské obchodní komory, ředitelem české průmyslové tržnice a později i ředitelem pražské
Hypotéční banky, kterou sám založil. Rok po založení českého tělocvičného spolku Sokol postavil a dal k dispozici spolkovým účelům
budovu pražského Sokola, kterou dodnes Sokol užívá. Pravdou je ovšem to, že když se v roce 1862 ujal starostenské funkce uměl
velice chabě česky. Oba , Tyrš i Fügner byli vlastně čeští Němci. Což jim ovšem nebylo překážkou k tomu, aby Sokol byl výrazně
českým národním spolkem. Byl to konec konců Fügner, který zavedl v sokolských řadách oslovování bratře a sestro a prosadil, že si
členové
spolku automaticky tykali. Jahn vycházel při tvorbě svého systému tělocvičného z tradic středověkých rytířských
turnajů (Turnier), kdežto Tyršovi byla vzorem antika. Horoval pro antické zápolení a napsal dokonce drobnou studii o řeckých
olympijských hrách (Hod olympický). Tyrš vytvořil české názvosloví tělocvičné, později napsal významnou práci o českých metodách
tělocvičných pod názvem Základové tělocviku. Otiskl ji v Kronice práce, vydávané v letech 1868 – 1872.
V roce 1882 se konal
sjezd všech spolků sokolských, svolaný Tyršem do Prahy a nazvaný „Všesokolský slet“. V roce 1889 povolila rakouská vláda existenci
ústředního spolku sokolských žup, o což Tyrš za svého života marně usiloval. Před první světovou válkou měl Sokol 1 300 jednot se
130 000 členy. V roce 1923 měl český Sokol 350 000 dospělých členů a 252 244 mladých Sokolů. V roce 1905 se Sokolové stali členy
Evropské tělocvičné federace a byli uznáni jako rovnoprávní
se svazy ostatních národních států, ačkoli stát český ještě
neexistoval. Tak silná a působivá byla myšlenka sokolská. Tyrš se mimo jiné věnoval i filozofii a výtvarnému umění: Napsal dějiny
filozofie (nikdy nevydané) , byl jedním z autorů Riegrova slovníku, vydával časopis Sokol a zastával poslanecké funkce v českém
sněmu i v říšské radě. Byl vlastencem a bojovníkem za národní uvědomění české. Totéž Fügner. Málo se o něm ví, že se zasloužil o
český těsnopis. Již v roce 1859 založil v Praze první těsnopisný spolek, který finančně vydatně podporoval (byl i jeho předsedou)
a zorganizoval odluku českého a německého těsnopisu. Mají tedy oba zakladatelé Sokola výrazný podíl na rozvoji českých národních
snah. Ač původně Němci. Jako Jahn, který napomohl sjednocení Německa, když jeho prapředkové byli Češi. Co s tím budeme dělat ?
Petr Anderle
:: Zobrazit všechny související články ::
Zpět | Autor: Petr Anderle |
Komentář: 2 |
Přidat komentář |
|
|
Z historie >> NĚMECKÉ TĚLOVÝCHOVNÉ HNUTÍ ZALOŽIL POTOMEK ČESKÝCH
BRATŘÍ |
|
|
Ohodnoťte největší poskytovatele internetu (v našem městě), využíváte-li jejich služeb.
Celkem hlasovalo: 422
|
|
|